Ukázka časového průběhu zvukového signálu zaznamenaného mikrofonem a jeho příslušného frekvenčního spektra.
Spektrometr provádí Fourierovu transformaci světla do něj vstupujícího a zobrazuje jeho (frekvenční) spektrum jako funkci vlnové délky.
Demonstrace odrazu vln na kraji (zakončení) torzního vlnostroje.
Demonstrace průchodu a odrazu vln na napojení dvou torzních vlnostrojů.
Pomocí Fresnelova zrcadla necháme na stínítku interferovat dvě rovinné vlny, jejichž směry šíření svírají malý úhel.
Nejprve jsou mikrovlny vedeny téměř beze ztrát ohebným vlnovodem. Druhá část demonstruje existenci minimální velikosti vlnovodu, kdy se v něm vlny ještě mohou šířit.
Demonstrace průchodu lineárně polarizovaných mikrovln skrze lineární polarizátor.
Demonstrace Malusova zákona – změna intenzity lineárně polarizovaného světla procházejícího lineárním polarizátorem v závislosti na natočení osy propustnosti tohoto polarizátoru.
Upravený LCD displej postrádá vrchní polarizační folii. Vlivem tohoto na něm není viditelný žádný obraz, jen bílá plocha. Přiložením vhodně natočeného lineárního polarizátoru můžeme obraz zviditelnit.
Islandský vápenec je materiál vykazující dvojlom. Vlivem tohoto jevu jsou paprsky světla s navzájem kolmou polarizací zalomeny pod různým úhlem. Na stínítku můžeme díky tomu pozorovat dva obrazy halogenové lampy každý tvořený lineárně polarizovaným světlem s na sebe kolmou polarizací.
Vlnové destičky způsobují fázový posun mezi dvěma na sebe kolmými polarizacemi. Demonstrujeme efekt čtvrtvlnové a půlvlnové destičky na lineárně polarizované světlo.
Demonstrujeme stáčení roviny lineárně polarizovaného světla po průchodu cukerným roztokem v monochromatickém a bílém světle.
Na optickém disku s půlkruhovou čočkou demonstrujeme zákon odrazu, Snellův zákon lomu a jev totálního odrazu.
Světlo se při odrazu částečně lineárně polarizuje. Pokud je úhel dopadu roven Brewsterovu úhlu (který je daný tím, že odražený a prošlý paprsek svírají pravý úhel), je odražené světlo lineárně polarizované se směrem polarizace kolmým na rovinu dopadu.
Michelsonův interferometr jako ukázka interference dvou paprsků v závislosti na jejich dráhovém rozdílu.
Michelsonův interferometr s nastavitelnou délkou dráhy jednoho z paprsků pro měření koherenční délky daného zdroje světla.
Difrakční obrazce od komplementárních přepážek jsou dle Babinetova principu mimo oblast dopadajícího světla stejné.
Ukázka Fraunhoferovy difrakce na rozličných otvorech v přepážce: štěrbina, dvojštěrbina, difrakční mřížka, kruhový otvor.
Ukázka rozkladu světla se spojitým spektrem na difrakční mřížce.
Nebodový zdroj světla vysílající prostorově nekoherentní vlny má vliv na viditelnost (rozmazanost) difrakčního obrazce.
Balmerova výbojka vyzařuje světlo vzniklé excitací atomů vodíku. Spektrometrem si zobrazíme spektrum primárně v oblasti viditelného světla a porovnáme s předpovědí Rydbergovy formule.