• Katedra fyziky nabízí studium v oborech: matematická fyzika, experimentální jaderná a částicová fyzika, fyzika a technika termojaderné fúze a fyzikální technika.
  • V rámci matematické fyziky jedna z nejúspěšnějších skupin se zabývá i náhodnými kvantovými procházkami.
  • Katedra fyziky se také účastní velkých mezinárodních experimentů jako jsou ATLAS, ALICE a Aegis v CERN nebo STAR v BNL.
  • Na katedře působí odborníci a studenti, kteří se zabývají i teoretickou částicovou a jadernou fyzikou.
  • Jedním z významných pracovišť je i tokamak Golem, na kterém se studuje fyzika plazmatu.

GOMTRAIC 2019 úspěšně za námi

Zveřejněno: pátek 8. březen 2019
Napsal Jaroslav Krbec

Na FJFI se tento týden konal workshop s názvem GOMTRAIC, v rámci kterého proběhly experimenty a analýza dat na tokamaku Golem. Kapacita workshopu byla 15 studentů a v nabídce bylo 5 experimentálních témat (od sondových měření okraje plazmatu až po měření ubíhajících elektronů). Workshop je spolufinancován organizací FuseNet.

Číst dál...

Věda z FJFI ovládla Chaos

Zveřejněno: úterý 5. březen 2019
Napsal Martin Malachov

fractal2V březnovém vydání amerického časopisu Chaos: An interdisciplinary Journal of Nonlinear Science se na titulní straně objevil článek vzniklý ze spolupráce katedry fyziky FJFI a ústavu Maďarské akademie věd Wigner Research Centre for Physics. To, že editoři článek Phase Transition in Iterated Quantum Protocols for Noisy Inputs vybrali jako tzv. featured article, je pro fakultu úspěch. Ukazuje, že výzkumná skupina Q3, která se v rámci matematické fyziky na FJFI věnuje teorii kvantové informace, řeší aktuální témata současné vědy a že se tato skupina umí prosadit ve světě. 

Mezioborový článek dává do souvislosti s kvantovou informací teorii chaosu, která se v rámci kvantové fyziky projevuje ve zcela nové formě. I velice jednoduché a praktické kvantové protokoly mohou být zdrojem překvapivě bohatých chaotických dynamik. Do neprobádaných vod článek vstupuje tím, že poprvé detailně studuje akci nelineárního protokolu na smíšené stavy. Odhaluje zajímavé zjištění, že fraktální struktury spojené s chaotickou dynamikou procházejí fázovým přechodem, kde roli klasické teploty hraje tzv. purita, neboli čistota kvantového stavu. Fraktální struktury protokolu jsou tedy až po určitou mez odolné vůči šumu a vlivům prostředí, což je zjištění jdoucí proti intuici běžně spojené s křehkostí chaosu. Článek je dva týdny zdarma dostupný přímo na stránkách časopisu na tomto odkazu. 

Co bude po LHC?

Zveřejněno: pátek 1. březen 2019
Napsal Miroslav Myška

Běh urychlovače LHC („Large Hadron Collider“) v laboratoři CERN je naplánován ještě na 3 roky (2021-2023). Co bude potom? Vyženeme chudáky fyziky do vulgárního světa tržní ekonomiky? Samozřejmě že ne! Postavíme ještě lepší a výkonnější urychlovač přece!

Bude se jednat o tzv. upgrade stávajícího urychlovače a proto ponese podobné jméno HL-LHC, „High Luminosity LHC“, neboť právě luminosita urychlovače bude výrazně navýšena. Od HL-LHC se za cca 12let očekává desetinásobné množství nabraných dat než bude nabráno na LHC. Energie protonů je přitom plánována na stejných 7 TeV, jako pro závěrečný běh LHC. A co bude po roce 2038? Ne, ani to nebude konec urychlovačové fyziky. Plány jsou více než smělé na tzv. HE-LHC („High Energy“ LHC) s plánovanou energií pro protony 13,5 TeV a který by měl poskytnout pětinásobné množství dat než předchozí urychlovače.

HLLHC precision

V tomto případě rozhodně neplatí staré české přísloví „sliby chyby“! Slibované množství dat nám totiž poskytne naprosto nebývalou přesnost pro měření parametrů Standardního Modelu mikrosvěta a tím nám umožní hledat vzácné procesy dosud našemu oku skryty. V současné době vychází 220 stránková studie fyziky Standardního Modelu (tzv. „Yellow Report“), která se snaží shromáždit základní výzkumná témata, která budou moci fyzikové zkoumat na budoucích urychlovačích. A samozřejmě, že ani čeští fyzikové nezůstali pozadu (J. Lidrych, R. Žlebčík, M. Myška).

Obrázek: Příkladem rostoucí přesnosti měření mezi LHC a HL-LHC budiž diagram přesnosti pro měření hmot W bosonu (osa x) a top kvarku (osa y).

 

Úterky s vědou v Děčíně

Zveřejněno: čtvrtek 14. únor 2019
Napsal Jan Čepila

Populární přednášky v podání předních odborníků pochopitelné široké veřejnosti, zabývající se historií i současností vědy, prošpikované perličkami s nimiž jsou spojeny jednotlivé vědecké objevy.

02.10.2018 - Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. - O českých a cizích slovech
04.09.2018 - plk. Ing. Hana Šuláková, Ph.D. - Co nám může prozradit hmyz nejen o mrtvém těle
06.11.2018 - Ing. Emanuel Šíp - Naléhavé strategické otázky vysokorychlostní železnice
04.12.2018 - Doc. Ing. Zdeněk Říha - Sdílená ekonomika
05.03.2019 - Mgr. Radek Kříček - Po astronomických klenotech divokého západu

 

Lednové vydání časopisu Physical Review D ocenilo práci vědců z katedry fyziky FJFI

Zveřejněno: úterý 29. leden 2019
Napsal Lukáš Kramárik

clanok physRevDVe středu 2. ledna 2019 publikoval americký časopis Physical Review D studii saturačních jevů ve dvou-hadronových korelacích v urychlovačových experimentech. Tato práce vznikla ve spolupráci vědců z oboru EJČF z FJFI ČVUT v Praze, pařížské Polytechniky a fyzikálního institutu univerzity v Granadě a kvůli důležitému tématu a provedení byl oceněn jako volba editorů pro lednové vydání a díky tomu byl rychle zviditelněn mezi vědeckou komunitou. 

Práce pojednává o možnosti prokázání existence saturačních efektů v rámci kvantové chromodynamiky (dosud nepotvrzený jev vázaný na gluonovou rekombinaci uvnitř hadronů) s použitím dvou-hadronových korelací, které jsou měřitelné na urychlovačích. Práce konfrontuje teoretickou předpověď s dostupnými daty a potvrzuje své předpovědi. Chybí jí ovšem stále několik klíčových ingrediencí při výpočtu (jako například Sudakovovy faktory) a tak i přes množící se důkazy zůstává otázka potvrzení gluonové saturace stále otevřena.

Více na: https://journals.aps.org/prd/abstract/10.1103/PhysRevD.99.014002