Jako jet označujeme spršku částic vznikající fragmentací kvarku čí gluonu po tvrdé srážce. Z hlediska experimentu či teorie se jedná o fenomenologický objekt, který je definován algoritmem. Role jetového algoritmu je sesumovat vyzářenou energii a hybnost a získat tak objekt, jet, jehož vlastnosti se blíží původnímu partonu. Dobře podmíněné jetové algoritmy vykazují tzv. infračervenou a kolineární stabilitu, což pro ně následně umožňuje nalézt dobře definovanou korespondenci mezi experimentem a teoretickými výpočty.
Úkolem studenta bude prohloubit své znalosti týkající se popisu tvrdých procesů v QCD, k nimž dochází v pp srážkách při vysokých těžišťových energiích. Následně se zaměří na analýzu inkluzivních pT spekter nabitých jetů z pp srážek na základě dat z experimentu ALICE. Provede jejich korekci na detektrorové efekty a opravená spektra následně porovná s předpovědí generátoru PYTHIA.
Osnova práce:
1) Úvod (QCD; popis tvrdých procesů; fragmentace kvarku/gluonu; jety)
2) Popis experimentu ALICE
3) Analýza měřených jetových spekter a jejich korekce na detektorové efekty
4) Diskuse systematických chyb
5) Srovnání výsledků s výpočty MC generátoru
6) Diskuse a závěr
[1] Vajzer M., Study of hard processes in the ALICE experiment, Ph.D. thesis, FJFI 2015
[2] Abelev B. et al. (ALICE collab.), Phys. Rev. D 91 (2015) 112012 ; arXiv:1411.4969v2 [nucl-ex]
[3] Aamodt K et al. (ALICE collaboration), J. Instrum. 3 (2008), S08002
[4] Cacciari M., Salam G. P. and Soyez G., Eur. Phys. J. C 72 (2012) 1896
[5] Cacciari M. and Salam G. P. , Phys. Lett. B 659 (2008) 119
[6] Hocker A. and Kartvelishvili V., Nucl. Instrum. Meth. A 372 (1996) 469
[7] D'Agostini G., Nucl. Instrum. Meth. A 362 (1995) 487
[8] Adye T., CERN--2011--006 313
[9] Skands P., Phys. Rev. D 82 (2010) 074018
[10] Chýla J, Quarks, partons and Quantum Chromodynamics, http://www-hep.fzu.cz/ chyla/lectures/text.pdf