• Katedra fyziky nabízí studium v oborech: matematická fyzika, experimentální jaderná a částicová fyzika, fyzika a technika termojaderné fúze a fyzikální technika.
  • V rámci matematické fyziky jedna z nejúspěšnějších skupin se zabývá i náhodnými kvantovými procházkami.
  • Katedra fyziky se také účastní velkých mezinárodních experimentů jako jsou ATLAS, ALICE a Aegis v CERN nebo STAR v BNL.
  • Na katedře působí odborníci a studenti, kteří se zabývají i teoretickou částicovou a jadernou fyzikou.
  • Jedním z významných pracovišť je i tokamak Golem, na kterém se studuje fyzika plazmatu.

Částicoví fyzici přijeli do Prahy diskutovat další vývoj výzkumu hadronové hmoty

Zveřejněno: úterý 19. listopad 2019 Napsal Miroslav Myška

Směs partonů na obrázku znázorňují kvarky jako kuličky a gluony jako pružinky (zdroj: BNL)Vícenásobné partonové interakce (MPI – Multiple Parton Interactions) jsou hlavním námětem pětidenního vědeckého kongresu MPI@LHC2019, který začíná v pondělí 18. listopadu 2019. Organizuje ho Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) spolu s Akademií věd ČR (AV ČR).

Problematika MPI je součástí výzkumu hlubin hadronového mikrokosmu, který probíhá nejen na Velkém hadronovém urychlovači (LHC – Large Hadron Collider) v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). „Ukazuje se, že naše základní představy o partonech, neviditelných komponentech hadronů, jako jsou protony a veškerá jiná jádra všech chemických prvků, jsou značně nekompletní,“ vysvětluje Miroslav Myška z katedry fyziky FJFI, vedoucí organizačního týmu.

Do Prahy přijede na sedm desítek vědců z celého světa a budou diskutovat nejnovější objevy jak na poli experimentů, tak i teorií o partonových korelacích a vývoji softwaru, bez něhož by další výzkum ve fyzice vysokých energií byl nemyslitelný. Aktuální setkání je už 11. ročníkem pravidelné akce.

„Po většinu roku vědci víceméně samostatně či v menších týmech bádají nad teorií i daty z LHC a na konferenci jako je MPI@LHC2019 je pak skvělá příležitost prezentovat dosažená zjištění a diskutovat o nich a dalších směrech výzkumu s ostatními kolegy,“ doplňuje Miroslav Myška.

Konferenci MPI@LHC2019 podpořil projekt Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778), který je spolufinancován Evropskou unií. Akce je součástí programu Částicová fyzika – PARTPHYS, který se zabývá přímo studiem fyziky mikrosvěta na experimentech na největších světových hadronových urychlovačích LHC v CERN a RHIC v Brookhavenské národní laboratoři.